Referat nový zéland
Nový Zéland
Může se to zdát podivuhodné, ale pro evropské kartografy Nový Zéland až do 17. století prakticky neexistoval. Dříve se věřilo, že na jeho místě by mohl být jakýsi druh pustiny, ačkoliv spisovatel Dante Alighieri věřil, že Antipody jsou bránou do Očistce. Psalo se 16. století, kdy evropští kartografové prvně začali tušit, že někde na jihu Tichého oceánu by potenciálně mohla být rozlehlá pevnina, kterou nazvali Terra Australis Inkognita (Jižní neznámá země). Důvod, proč zůstal Nový Zéland Evropany nepovšimnut je prozaický. Nový Zéland je nejvíce izolovanou obydlenou plochou pevniny na Zemi. Tokyo je od něj vzdáleno 9240 km, k jižnímu pólu bychom urazili pouť 5430 km dlouhou, přes ledová moře a zmrzlou Antarktidu. K vylodění se na chilském pobřeží Jižní Ameriky bychom museli překonat 9370 km volného oceánu. Nejbližším sousedem Nového Zélandu je Austrálie, vzdálená „pouhých“ 2580 km. Pravděpodobně z tohoto důvodu je Nový Zéland posledním, světově významným pevninským masívem, který byl kolonizován lidmi. Je národem přistěhovalců. Z archeologického výzkumu je známo, že první známky osídlení Nového Zélandu byly kolem 1000 n. l. a patrně i dříve. Podle maorské legendy byl první, kdo kolem roku 950 našeho letopočtu stanul na pevnině Nového Zélandu, polynéský průzkumník Kupe a jeho posádka. Polynésané, kteří dali vznik Maorům, byli výborní námořníci, schopní dlouhých plaveb. Hledali novou pevninu, kde by se mohli usídlit, neboť v jejich domovině již nebyl, pro stále se zvyšující počet obyvatel, dostatek místa. Kupe prozkoumal novozélandské pobřeží, plavil se do vnitrozemí po Whanganui River a navrátil se zpět do domovské země - Hawaiki. Pojem Hawaiki neznamená v maorské kultuře přímo specifické místo. Představuje hlavní výraz pro domov po předcích někde v Polynésii. Z názvu bychom mohli usuzovat na Hawai, ale patrně se jedná o ostrov Ra´iatea (v maorštině Rangiatea), blízko Tahiti. Kupe přivezl domů cenné informace, jak doplout k právě objevené zemi, kterou jeho žena Hine-teaparangi pojmenovala Aotearoa – Země dlouhého bílého oblaku. Jiné maorské legendy také praví o velké migraci v roce 1350 n. l. Na základě Kupeho instrukcí dorazila ke břehu Nového Zélandu flotila 12 kánoí, aby zde nalezla svůj nový domov. Noví přistěhovalci, Maoři, s sebou vzali rostlinky plodin (včetně tara, jamů, sladkých brambor-kumara) a zvířata (krysy, psy, prasata a domestikovanou drůbež), z nichž některá byla cestou snědena. Dovezené rostliny plodin se později staly jejich hlavním zdrojem obživy společně s lovem ryb a ptáků, z nichž největším nelétavým ptákem byl moa, který měřil více než 3 metry. Teprve v roce 1642 se půdy Země dlouhého bílého oblaku dotkla první noha bělocha. Holandský průzkumník Abel Janzsoon Tasman se vydal hledat jižní neznámou zemi na jihu Tichého oceánu.Tři členové jeho posádky se pokusili na severovýchodě jižního ostrova o vylodění, okamžitě však byli zabiti maorským kmenem. Tasman, zklamán a ztracejíce vyhlídku na přátelský obchod, se plaví pryč. Zemi pojmenoval „Staten Landt“ na počest holandské zemi a také z důvodu toho, že se domníval, že by země mohla být spojena s Staten Landt, ostrovem u Jižní Ameriky. Tasmanova teorie však byla ještě téhož roku vyvrácena a jméno bylo změněno na „Nieuw Zeeland“, bezpochyby po ostrovní holandské provincii Zeeland.
Komentáře
Přehled komentářů
Dekuju mam zato 1.jedničku ze zemepisu mas fakt hesky stranky.Mrkni se taky na moje:www.rasenka.estranky.cz ahojky
Supr
(Bara, 5. 5. 2007 13:17)